TakéPředání osobních údajů do třetí země, Transfer osobních údajů mimo EU, Cross-border data transferPokročilý
Definice
Předávání údajů do třetích zemí je zpřístupnění osobních údajů příjemci mimo Evropský hospodářský prostor, které GDPR dovoluje jen na základě rozhodnutí o odpovídající ochraně, standardních smluvních doložek, závazných podnikových pravidel nebo výjimky. Za předání se považuje i pouhý vzdálený přístup správce, zpracovatele či supportu z takové země.
Než se na to spolehnete: Seznam zemí s rozhodnutím o odpovídající ochraně i status EU-US Data Privacy Framework se mohou měnit soudními rozhodnutími; před publikací doporučuji ověřit aktuální stav u Evropské komise. Zdroj EUR-Lex není na povoleném seznamu domén (europa.eu ano, eur-lex.europa.eu je subdoména), server jej případně zahodí.
Příklady z praxe
Cloudový region jako první rozhodnutí projektu
Tým nasazuje aplikaci do AWS a defaultně sáhne po regionu us-east-1, protože je nejlevnější. Tím vzniká předání do USA u všech zákaznických údajů včetně záloh. Volba evropského regionu při zakládání infrastruktury je levnější než pozdější migrace databáze i přepis dokumentace GDPR.
provider "aws" { region = "eu-central-1" # Frankfurt, data zustavaji v EHP } resource "aws_s3_bucket" "uploads" { bucket = "eshop-uploads-eu" }Skript třetí strany odešle IP dřív než souhlas
E-shop načítá marketingový pixel přímo v hlavičce stránky. Prohlížeč se spojí se serverem mimo EHP a odešle IP adresu a User-Agent ještě předtím, než návštěvník cokoli odklikne v cookie liště. Řešením je načítat takové skripty až po souhlasu a ve smluvní dokumentaci evidovat, který nástroj kam předává.
// nacteni az po ziskani souhlasu if (consent.marketing) { const s = document.createElement('script'); s.src = 'https://analytics.example.com/px.js'; s.async = true; document.head.appendChild(s); }
Časté omyly
- MýtusKdyž má dodavatel datacentrum v Evropě, žádné předání do třetí země neřeším.
- Ve skutečnostiUmístění serveru je jen jeden faktor. Pokud má mateřská společnost nebo support ve třetí zemi vzdálený přístup k datům, jde o předání a je potřeba právní titul. Rozhoduje reálná dostupnost údajů, ne adresa serveru.
- MýtusStačí podepsat standardní smluvní doložky a mám hotovo.
- Ve skutečnostiStandardní smluvní doložky jsou nutné, ale samy o sobě nestačí. Vývozce musí doložit posouzení dopadu předání a případně doplnit technická opatření, například šifrování s klíči mimo dosah příjemce.
- MýtusSouhlas uživatele vyřeší jakékoli předání dat mimo EU.
- Ve skutečnostiVýslovný souhlas podle článku 49 je výjimka určená pro příležitostná a nesystematická předání. Pro trvalý provoz nástroje, kterým protékají data všech zákazníků, dozorové úřady souhlas jako základ neuznávají.
Časté dotazy
- Je Spojené království po brexitu třetí zemí?
- Spojené království je po brexitu z pohledu GDPR třetí zemí, ale Evropská komise pro něj vydala rozhodnutí o odpovídající ochraně. Předávat osobní údaje do Británie proto lze bez standardních smluvních doložek, dokud rozhodnutí platí. Tato rozhodnutí mají omezenou dobu platnosti a podléhají pravidelnému přezkumu, takže je rozumné sledovat jejich prodloužení. Kdyby rozhodnutí padlo, museli by se britští dodavatelé pokrýt jiným nástrojem, typicky standardními smluvními doložkami s posouzením dopadu předání.
- Co má obsahovat posouzení dopadu předání?
- Posouzení dopadu předání popisuje konkrétní předání: jaké kategorie údajů se posílají, komu, do které země, jakou cestou a jak dlouho se uchovávají. Následuje rozbor právního řádu cílové země, zejména pravomocí orgánů veřejné moci požadovat přístup k datům a možností nápravy pro subjekty údajů. Poslední část hodnotí doplňková opatření, tedy šifrování, pseudonymizaci, správu klíčů v EHP a smluvní závazky dodavatele oznamovat žádosti úřadů. Dokument je vhodné datovat a přezkoumávat při každé změně dodavatele.
- Musím předávání do třetích zemí uvádět v zásadách zpracování osobních údajů?
- Informační povinnost podle článků 13 a 14 GDPR zahrnuje i údaj o tom, že správce předává osobní údaje do třetí země nebo mezinárodní organizaci. Uvádí se cílová země, existence či neexistence rozhodnutí o odpovídající ochraně a odkaz na použité záruky, včetně informace, kde je možné jejich kopii získat. Obecná formulace o partnerech po celém světě nestačí. V praxi se seznam příjemců a zemí udržuje jako příloha zásad, aby šel aktualizovat bez přepisu celého dokumentu.
- Platí pravidla i pro data zaměstnanců a testovací databáze?
- Pravidla kapitoly V GDPR se vztahují na jakékoli osobní údaje bez ohledu na jejich původ, tedy i na personální agendu, docházku nebo mzdové systémy provozované mateřskou společností mimo EHP. Testovací a vývojová prostředí jsou riziková právě proto, že do nich týmy často kopírují produkční data. Nasazení anonymizace nebo generovaných dat pro nižší prostředí celý problém odstraní: pokud v datech nejsou identifikovatelné osoby, GDPR se na ně nevztahuje.
Zdroje
- Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR)(otevře se v novém okně)
- Úřad pro ochranu osobních údajů(otevře se v novém okně)
- General Data Protection Regulation(otevře se v novém okně)
- Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů(otevře se v novém okně)