Databáze

Sharding je způsob horizontálního dělení datové sady na menší části, zvané shardy, které běží na oddělených uzlech nebo instancích databáze. Cílem je rozložit velikost dat, zápisy a dotazy tak, aby systém rostl za hranice jednoho serveru, ale za cenu složitějšího směrování, transakcí a provozu.

SQL je deklarativní jazyk pro práci s relačními databázemi, ve kterém se popisuje, jaká data chce uživatel vybrat, změnit nebo definovat, nikoli přesný postup jejich získání. Používá se pro dotazy, vkládání, aktualizace, mazání, tvorbu tabulek, oprávnění i transakční zpracování v mnoha databázových systémech.

SQL injection je zranitelnost, při které útočník vloží do vstupu aplikace text, jenž se stane součástí SQL dotazu a změní jeho význam. Útočník tak čte cizí data, obchází přihlášení nebo maže tabulky. Příčinou je skládání dotazu spojováním řetězců místo použití parametrizovaných dotazů s odděleným kódem a daty.

SSD je úložné zařízení, které data ukládá do polovodičové flash paměti NAND místo na rotující magnetické plotny. Nemá pohyblivé části, takže přístup k libovolnému místu trvá řádově desítky mikrosekund a náhodné čtení je stokrát až tisíckrát rychlejší než u pevného disku. Řadič uvnitř SSD navíc mapuje logické bloky na fyzické buňky.

Stored procedure je pojmenovaný blok databázového kódu uložený přímo v systému řízení databáze a spouštěný příkazem z aplikace, jiného SQL nebo plánované úlohy. Typicky uzavírá opakovanou změnu dat, validaci nebo dávkové zpracování, takže logika běží blízko dat a pod jedním transakčním i bezpečnostním modelem.

Stránkovací parametry jsou hodnoty v URL nebo v těle požadavku, kterými klient určuje, jakou část dlouhého seznamu záznamů má server vrátit. Typicky jde o dvojice page a limit, offset a limit nebo cursor a limit. Server podle nich odřízne výsledky dotazu a spolu s daty vrací informace o dalších stránkách.